Katka (33) mě oslovila o vztahovou kresbu. Chtěla zjistit, proč se s ní přestala bavit kamarádka. Odhalily jsme nevyvážený vztah, kde jedna hraje matku a jedna zraněné dítě.
Katka s Andreou byly až donedávna nerozlučné kamarádky. Trávily spolu téměř všechen volný čas. Nejčastěji u Katky doma. Mají stejně staré dcery a bydlí vedle sebe, tak se blízkost takového vztahu nabídla sama.
Mnohaleté kamarádství ale ze dne na den zaniklo. Katce se narodilo druhé dítě a tak projevila svoji potřebu osvobodit se od každodenních Andreiných návštěv. Lépe rozložit čas ve prospěch své vlastní rodiny. Jaké bylo ale překvapení, když Andrea tuto potřebu své kamarádky nepochopila, urazila se, přestala komunikovat, našla si jinou kamarádku a začala napříč ulicí šířit o Katce pomluvy.
Nečekaným zvratem kamarádství zůstali zaskočeni i lidé ze sousedství a ke Katce se pomluvy rychle donesly.
Proč?
Tak zněla Katčina otázka.
Příčinu jsme načetly skrze klasickou vztahovou kresbu, aby Katka uviděla, co se od sebe s Andreou navzájem učí.
Ukázalo se nám, že Katka hraje vůči Andrei roli mámy. Je Andrei vzorem ženství a mateřství. Naproti tomu Andrea se vůči Katce vymezuje do role dítěte. Katka v určitém období tohoto kamarádství po dítěti skutečně i toužila. Jenže ouha. Katce se dítě narodilo a tak přeorientovala své mateřské instinkty od Andrey (jakoby náhradního dítěte) ke svému biologickému dítěti. Katka se zachovala tak, jak jí zavelela příroda. Instinktivně.
V rovnocenném kamarádství jde o zcela pochopitelný jev. Ovšem v kamarádství, kde je jedna matkou (Katka) a jedna dítětem (Andrea), jde pro Andreu o stejný emoční otřes, jako kdyby ji opustila její skutečná matka.
Aha! No. Jenže:
Co s tím?
… zeptala se Katka, které na její mnohaleté kamarádce celkem logicky záleží. Až do naší kresby netušila, že nějaký takový princip by se mohl do jejich vztahu promítat…
Já osobně jsem toho názoru, že Kačka udělala tolik, kolik mohla … když se vydala cestou pochopení sebe, Andrey a jejich vzájemného vztahu.
Je jasné, že Andrei na nějaké úrovni chybí máma a hledá si tento citově nenaplněný vztah mezi kamarádkami. Vytváří si citové závislosti. A to dlouhodobě nemůže fungovat. Dříve či později ji tedy její další citové zvraty (ztráty kamarádek) dovedou k potřebě uvědomit si a uzdravit svá hluboká dětská zranění. Citový hlad po matce.
Katku naproti tomu může tato situace varovat před jejími vlastními citovými závislostmi. Protože vždycky je chleba o dvou kůrkách. Mohla to být hormonální bouře a biologická potřeba mít dítě, která ji do takového vztahu uvrhla. Může to být ale také její vlastní citové nenaplnění z dětství, které si nevědomky sytí skrze podobné kamarádské vztahy. V horším případě skrze vlastní děti.
Ať tak či tak, odstřižením falešné pupeční šňůry s Andreou dala Kačka prostor tomu, aby se situace na obou frontách uzdravila. A to je velkorysé gesto. Kéž tedy dojde naplnění.
S láskou a úctou
BaRu-Aru *Amarelis
Článek patří do série textů s názvem: “Střípek do mozaiky sebepoznání”.
V této sérii jsem doposud publikovala: